Studium v zaraničí - Jak začít

Rozhodla jsem se napsat několik rad pro studenty, kteří by rádi studovali v zahraničí a neví jak na to. Jak vím podle svých zkušeností, tak nikdy není nikde dostatek návodů a rad jak začít, vyplnit všechny formuláře, komunikovat s univerzitou kam chcete jet.... Opět ale tento článek jistě nepomůže všem, kteří by rádi někam vycestovali, protože výjezdy do každé země se od sebe liší více či méně, ale snad vám pomůže alespoň nasměrovat.
Já sama jsem se rozhodla pro studium ve Vídni, z několika důvodů. Vídeň není daleko a je možné velice často dojíždět domů. V Rakousku se lze dobře domluvit německy i anglicky a také z důvodu velkého výběru předmětů, které odpovídají předmětům na mojí fakultě.
Jak začít? Jednoho večera mi kamarádka napsala, že jede do Norska (s programem Erasmus), moje dvě kamarádky se právě vrátily, jedna ze Švédska a druhá z Vídně, a já sem si řekla, že když jedou všichni tak proč ne já. :-)
Druhý den jsem zašla na studijní oddělení naší fakulty (vždy je na škole koordinátor pro zahraniční výjezdy studentů) a zamluvila jsem si místo ve Vídni. Rozhodla jsem se celkem brzo (na začátku února), takže bylo volných ještě hodně míst do různých zemí. Počet zemí záleží na počtu smluv uzavřených vzájemně mezi domovskou univerzitou a univerzitami v zahraničí.
Výhodou naší fakulty bylo, že letos nebyl tak velký zájem o výjezdy, proto jsem nedělala žádné rozřazovací testy (z jazyka, motivační dopisy). Ostatní univerzity a fakulty si mohou stanovit kritéria pro zařazení studenta do programu (studijní výsledky, jazykové znalosti,...).
Na studijním oddělení mi sdělili datum, do kdy musí být vyřízeny veškeré dokumenty mezi mojí a zahraniční univerzitou tzv. deadline (toto datum se může měnit a je uváděno většinou na stránkách univerzity, kterou jste si vybrali). Potom jsem asi dva měsíce čekala a někdy v dubnu jsem začala vyplňovat formuláře, protože deadline pro Vídeň byla tento rok 15.6.2007.

Prvním formulář byl Application Form - ten si vytváří každá fakulta sama, nebo jej lze dokonce stáhnout ze zahraniční univerzity, kterou hodláme navštívit. Vyplňují se zde základní údaje o studentovi (na univerzitě ve Vídni, je AF elektronicky a je nutno ji vyplnit a vytisknout). Dalším formulářem je Learning Agreement, kde vyplníme názvy předmětů které jsme si vybrali na zahraniční univerzitě a počty kreditů. Další dokument, který jsem vyplnila byl Výjezdový formulář pro školu, kde napíšeme jaké předměty jsme si vybrali v zahraničí a které předměty nahradí na naší fakultě (ty, které bychom měli v semestr, který budeme trávit v zahraničí - musí odpovídat kreditově). Tento dokument jsem si nechala schválit od ředitelky ústavu - musí souhlasit se skladbou předmětů a počtem kreditů. Na závěr jsem napsala motivační dopis v němčině (který prý stejně nikdy nikdo nečte). Všechny tyto papíry jsem donesla na studijní oddělení, kde je koordinátorka nechala schválit a podepsat děkanem. Následně je odeslala na zahraniční univerzitu.

Ráda bych napsala něco k výběru předmětů. Je problematické si na většině zahraničních univerzit vybrat předměty, které tam budu studovat, aby alespoň částečně odpovídaly požadavkům mojí univerzity a oboru jako takového. Já jsem měla štěstí jako potravinářský chemik, že na univerzitě ve Vídni byl velký výběr z celého oboru chemie. Přesto jsem si musela zapsat některé předměty, které už jsem absolvovala u nás, nebo které se netýkají přímo potravin. Kritériem bylo i to, jestli je to letní nebo zimní semestr. Uspořádání předmětů je mnohem zajímavější než u nás. Student si nevybírá z navrhnutého rozvrhu předmětů které si zapsal, ale každý předmět má samostatnou stránku, kde je popsána jeho náplň, ten kdo ho přednáší, kdy a kde je přednášen a jak probíhá zkouška. Problémem je to, že někdo (třeba já) kdo se v systému plně neorientuje, si zapíše předměty, které mu vyhovují a na začátku semestru zjistí, že předměty se přednášejí všechny v jeden den, nebo třeba i ve stejnou hodinu. Téměř každý s kým jsem mluvila si musel předměty po příjezdu měnit a jinak kombinovat. Stačí prý za dotyčným přednášejícím zajít a domluvit se, že budu chodit na jeho přednášky (popř. mu napsat e-mail). Až si nakombinuji všechny předměty, musím změněný plán zapsat do LA (na druhou stranu) a zaslat jej na domácí univerzitu, kde mi vybrané předměty schválí.